Pokud chcete vidět fotografie ve větším rozlišení, klikněte na Zoneramu.

Autorka: Iveta Šmejcová
Soutěžní produkt v sobě pojí stránku přírodní a etnografickou.
Svými barvami znázorňuje čistotu kořenů, kolem kterých proudí životodárná voda. Nadzemní část a část pod zemí dělí jemná linie. Pod zemí kořeny dále pokračují jako volné nitky plné vláhy. Nad zemí pak ukazují kořeny svou čistotu barvou lýka. Proto je i zvolen materiál ve složení bavlna a hedvábí.
Druhá část zpracování znázorňuje kořeny mého tkaní, které si mne našlo v krásné a zároveň divoké zemi plné průzračných horských řek (modrá barva až fialová, protože když do takové vody ponoříte prsty, tak vám zaručeně zfialoví) a vyprahlých nížin (zlatavá). V zemi, kde se odpradávna tkalo v každé chalupě a na podlaze nesměl chybět tkaný koberec. Krajkové motivy znázorňují prvky, které si ženy s láskou vetkávaly do své výbavy, např. i do ozdobných ručníků. Malá zamotaná „klubíčka“ zase znázorňují tamní pravidelné poryvy větru, které se opakují v chladném období v pravidelných intervalech, nejméně po 7 dnech – 7 klubek po každé straně ornamentu. „Děrované“ řady znázorňují ženy a muže při tradičním tanci, kdy se spolu drží v řadě, jeden druhého kolem pasu, a ruce se jim vzájemně kříží.

Autorka: Kateřina Bujdošová
Materiál osnova i útek: průmyslově zpracovaná příze (ČR) 75% ovčí vlna 25% nylon
Celkový rozměr: 170cm x 33cm
Moje kořeny jsou v kraji, kde mí předkové žili po mnoho generací skromným, ale hodnotným životem. Své bohatství nehledali v majetku, ale v krásné přírodě okolo sebe, uprostřed lesů na svazích hor. Společnost jim vždy dělaly všudypřítomné ovečky, které zajistily nejen obživu a ošacení. Právě zde žijí dodnes srdeční a odolní lidé, nazývající se Gorole, pevně zakořenění v malém regionu. Uchovávají si nejen své jedinečné nářečí, ale i tradiční písně, tance a lidové kroje, které vyprávějí příběhy jejich předků. Folklor tu není jen vzpomínkou – je živý, pulsující v každém setkání, v každém úsměvu. Takové jsou Slezské Beskydy, taková je i moje šála.
Vlněná příze je barvená vlastnoručně pomocí potravinářských barviv a kyseliny citronové.

Autorka:Magdalena Bieliková
Tento polštář je vytvořen s úctou k těm, kteří před námi žili z darů přírody — na slovenských loukách a kopanicích, kde pramení kořeny našich předků. Ovce plemene Valaška tam spásaly šťavnatou trávu a na podzim darovaly svou vlnu – hřejivý dar, který naši předkové s úctou zpracovávali. Kořeny lnu zase čerpaly sílu matky země, aby na podzim odevzdaly úrodu, z níž se rodila tkanina pevná jako život sám.
Ruka člověka, jemná a znalá, trpělivě proměňovala dary přírody – vlnu stříhala, prala a česala, len máčela a třepala. Během dlouhých zimních večerů se roztočil kolovrátek a z česanců se rodilo vlákno. Vlákno, z něhož vzniklo plátno, později ručně sešité – tak, jako kdysi.
Tehdy nezbytnost, dnes symbol dědictví. Kořeny našich předků připomínají, že síla tradice je stále přítomná – v řemesle i v nás.
Rozměry polštáře: 40 × 40 cm
Použitý materiál:
Ovčí vlna (plemeno Valaška) – z domácího slovenského chovu, zpracovaná do česance třetí stranou, mnou spředená a utkaná.
Len – na Slovensku tradičním způsobem vypěstovaný, zpracovaný a spředený třetí stranou, mnou utkaný. Lněná nit použita i při šití.

Autorka: Dana Červencová
KOŘENY – znamenají, že tvé vlastní kořeny (původ, rodina, zkušenosti, prožitky) nejsou šedé ani obyčejné, ale nesou paletu
barev – něhu, osud, proudění, vášeň, naději i rovnováhu. Že i bolestné části minulosti (např. těžké chvíle) mohou být barvou – třeba temnou, ale přesto součástí celku, který dává životu hloubku.
K – Krása (růžová)
Růžová je barvou jemnosti, něhy a lásky. V kořenech představuje krásu toho, co nás stvořilo – vztahy, city, rodinné pouto. Ukazuje, že naše minulost není jen břemeno, ale také zdroj radosti a harmonie.
O – Osud (fialová)
Fialová je barva spirituality, tajemství a vyššího smyslu. Kořeny v této barvě nám připomínají, že nejsme jen náhodou zde – neseme v sobě nitky osudu, které nás propojují s předky a vedou cestu vpřed.
Ř – Řeky (modrá)
Modrá symbolizuje proud života, klid i hloubku. Řeky jako kořeny odnášejí minulost, přinášejí nové zkušenosti a spojují nás s mořem kolektivního vědomí. Kořeny jsou proudem, který nás drží i posouvá.
E – Emoce (červená)
Červená je barvou vášně, síly a života. V kořenech představuje vše, co v nás žije nejhlouběji – radost i bolest, lásku i hněv. Emoce jsou živou mízou, kterou kořeny nasávají a předávají do naší „koruny“.
N – Naděje (žlutá)
Žlutá září jako slunce. V kořenech představuje víru, že i v temnotě půdy roste něco krásného. Naděje je světlo, které živí naše cesty a umožňuje růst, i když zatím nevidíme plody.
Y – Yin-Yang (černá a bílá)
Černá a bílá symbolizují rovnováhu, jednotu protikladů. Kořeny v sobě nesou i stíny, i světlo. Připomínají, že naše síla spočívá v přijetí obou pólů – bolesti i radosti, pádu i vzestupu, konce i začátku.
Vzor DIAMANT – symbol pevné síly tradice v rodině. Tak jako kořeny stromů vzniká někde hluboko v zemi pod velkým tlakem. Rozkvět, pokračování života, věčný cyklus (kořeny – hluboko, lesk – to co je vidět).
Kořeny je pouto rodiny, síla jít dál, rozvíjet, motivovat, vzkvétat, vzdělávat. Když zakopneš, vstaneš a jdeš dál.
Materiál je průmyslově zpracovaná příze.

Autorka: Veronika Nová
Květiny jsou více než jen krásné a barevné.
Je to i část skrytá pod povrchem, v temnu, černobílá.
Životodárné kořeny.
Právě tady vystupují na světlo – ve tmě se rozzáří.
Připomínají nám tím, že bez nich by nebylo co obdivovat.
Jetel luční – Trifolium pratense
Léčivá bylina, čtyřlístek pro štěstí
technika: doubleweave pick-up
velikost: 22 x 32 cm
materiál: vyšívací nitě (černá a fosforeskující bílá)

Autorka: Dana Dantha Homolková
Tak, jako strom vyrůstá z kořenů, stejně tak naše duše roste na pevném základu přítomných okamžiků. Náš život se skládá z malinkých kousků, dějí se tady a jsou teď. A i když nám můžou připadat často stejné, při bližším pohledu a větším procítění zjistíme, že každý okamžik je jedinečný. A kdyby tady bylo tam a teď by bylo jindy, byl by to zcela jiný okamžik. A přesně takový je tenhle šátek, dívejte se pozorně, ať vám nic neunikne.
Život máme protkaný událostmi, kterým v daný okamžik přikládáme větší váhu, můžou to být třeba důležitá rozhodnutí určující další směr naší cesty, ale když se na sklonku života za sebou ohlédnete, zjistíte, že to byly jen drobné nitě vložené mezi všechny ty ostatní okamžiky (na šátku je najdete v podobě inlays, při důkladném zkoumání jsou výraznou dominantou, ale při celkovém pohledu symbolizují naprostou nevýznamnost těchto událostí)
A kde je začátek a kde konec našeho života? Kdo ví. Smrt je jen opuštěním hmotného těla aby duše mohla plout dál. Nebojme se smrti, prožijme ji tady a teď a kdo ví, třeba při ještě vzdálenějším pohledu zjistíme, že to byla jen další nevýznamná nitka uprostřed té záplavy přítomných okamžiků.
Buddha řekl: „Žij tady a teď a hleď dělat všechny cítící bytosti šťastné a neubližuj jim”
Délka: 465cm
Šířka: 70cm
Osnova: ananas (část ručně barvená mnou a dalšími dvěma stranami)
Útek: hedvábí/perla/stellina (ručně barvená mnou)
Inlays: eri hedvábí (ručně barvené další stranou)

Autorka: Hana Hančlová
Ze všech způsobů, jak téma kořenů pojmout, jsem sáhla po tom nejprvoplánovějším námětu. Po siluetách stromů zakořeněných v půdě, která už možná pamatuje lepší doby.
Tohle měla být pocta životu, který si cestu prorazí i skrze spálenou zem. Konstatování, že tady nad zemí si příroda stejně vezme, co její jest. Při tkaní se ale má pozornost stále víc obracela dolů, pod povrch, do těžké hlíny, kde život klíčí a kam se po smrti zase vrací.
Má tkanina nemá rub a líc. Lze ji tak pověsit na zeď i zavěsit do prostoru, z každé strany ukáže jinou podobu.
Osnovu má z buretového hedvábí v krémovém a hnědočerném až černém odstínu. V horní části obrazu je bílým a černým buretem vytkávané plátno a dolní část je tkaná jako tapiserie z ručně předených přízí, ve kterých jsem recyklovala odstřižky z minulých osnov. Tyhle původně různobarevné příze z přírodních materiálů jsem míchala s vlnou a přebarvovala, až mi vznikla paleta odstínů od studených a teplých šedých přes černé s různými podtóny, až po tlumeně okrovou. Příze s proměnlivým leskem i strukturou. Mým cílem byl popelavý efekt, uhlí a zemina.
Pro spodní část obrazu bylo potřeba osnovu o třetinu zredukovat, a tak se tyto nepotřebné osnovní nitě rozpadly na kořeny stromů nad nimi.
Rozměry:
100 x 56 cm tkaná část
123 cm včetně dřevěného závěsu a třásní

Autorka:Markéta Tallerová
KOŘENY NAŠEHO RODU sahají do konce 17. století, kdy podle zápisu v matrice, přichází do Čech pan
Godefried z města Magdeburg…
V té samé době, v roce 1690 v Magdeburgu opisuje písař knihu vzorů, podle kterých teď tkám…
Třeba si pan Godefried před 330 lety přinesl do nového domova podobný závěs…
rozměr: 135 x 80 cm
materiál: ručně barvená bavlna
technika: double weave

Autorka: Alena Soušková
Rozměry výrobku: 67×104(bez třásní), 67×117 (včetně třásní)
Materiál:
– přírodní cotolin 16/2 , autorkou experimentálně barvený hlínou (jíly)
– ovčí vlna přírodních odstínů + barvená hlínou
– koňské žíně
– příze na visible mending+konce střapců: cotolin, len
– skleněné korálky
Na počátku stála úvaha, co vlastně stojí u kořenů tkalcovského řemesla. Mimo jiné jistě i zvídavost, hravost, ochota experimentovat. Kořenům se nejlépe daří v půdě, volba proto padla na barvení jíly. Očekávala jsem odstíny hnědé, ale hlína tvrdošíjně trvala na tom, že dominantními barvami budou béžová a růžová.
Inspirací pro samotnou práci pak byla rozmanitost, která se skrývá pod povrchem, v půdě spolu s kořeny nebo v lidské mysli. Proměnlivost, prchavé vzory, nahodilost, pomíjivé a zdánlivé (a)symetrie, nápady a myšlenky (bytosti), které se vynořují a opět mizí. Mnohovrstevnatost i provázanost byla umožněná dvojitým tkaním na osmilistém stavu, jen abych se vždy znovu pokorně vracela k podmanivosti prosté plátnové vazby. Technické problémy spjaté s kombinací postupů byly ponechány přiznané, s odkazem na japonskou estetiku nedokonalosti wabi sabi, případně řešené jako visible mending. Významnou roli hrálo okouzlení vlákny živočišného původu – vlnou a koňskými žíněmi – a snaha je ponechat volné, nespoutané v jejich přirozenosti. A na konec ozvěny historie – kombinace tkaní s krosienkami. Radost z tvorby, která stojí u kořenů lidské přičinlivosti a je zlatou nití (tkání) spojující všechna tradiční řemesla.
Díky za příležitost, byla to jízda.

Autorka:Michaela Gaja Dostálová
Osnova: Cotolin (50% bavlna, 50% len)
Útek: Cotolin (50% bavlna, 50% len)
100% Len
Kořeny: 100% ovčí vlna (ručně předená)
Pro téma kořeny jsem zvolila jednoduchou plátnovou vazbu, kde hezky vyniknou vetkané kořeny z ručně předené vlny.
Osnova je z přírodní příze cotolin. Útek je z téže příze a z lněné příze barvené výrobcem.
Odlišnými barvami přízí a malými změnami vzoru v nepravidelných pruzích znázorňuji různé geologické vrstvy Země, kterými kořeny prorůstají do hloubky.
Uprostřed kořenů je vetkána runa Othala znázorňující domov, vlast a kořeny.
Na spodní části kabelky jsem ponechala třásně. Stejně jako každý jeden člověk z rodu je jiný, tak i třásně jsou zapleteny různorodě a doplňují je přírodní a růžové dřevěné korálky.
Kořeny rodu jsou pro mne osobně velmi důležité, stejně jako blízká rodinná pouta a bezpečné útočiště domova a rodiny. Toto všechno mi pomáhá nalézt sebe a své místo zde na Zemi.
Moc ráda se vracím do rodného domu mé babičky. Celé toto místo má pro mne své magické kouzlo. Stavení s kamny na dřevo, staré ovocné stromy v sadu, které zasadil můj praděd, louky a lesy se všemi svými dary. Venkovský hřbitov plný zapomenutých hrobů, kde rostou šípky a naskýtá se nádherný pohled na hory i údolí… To je mé dětství i dospělost, mé kořeny…

Autorka:Jitka Sovová
Téma Kořeny. Dlouho jsem si říkala, co s tím? Co můžou být kořeny? Jasně, kořeny rostlin, pro ně velice důležitou částí těla. Co dál? Možná rodinné kořeny, historické kořeny? Kořeny slov? Hm, ale co jít více do hloubky, víc do abstraktna. Co ještě můžou být kořeny? Co třeba něco pradávného, původního, prvotního? Kořeny všeho zla? A pak jsem to najednou měla. Tak vznikl „První hřích“…
Použitá technika je dvojité tkaní, materiál bavlna, k natažení posloužila větev jabloně
Rozměr: 33 x 37cm

Jaké je tvé jméno?
Jitka Sovová
Jak ses dostal/a k tkaní?
Při práci v ekocentru jsem našla staré hřebenové stávky. Při hledání informací o tkaní na hřebenovém stávku jsem narazila na techniku tzv. baltských tkanic a už jsem se od nich neodtrhla.
Co ti tkaní přináší?
Relax, tvůrčí naplnění.
Jaká byla zatím tvá největší tkací výzva?
Byla to deka tkaná keprovou vazbou, barvená přírodně, šíře 140cm na stavu šíře 75cm pro historickou akci k výročí archeologických nálezů v Býčí skále. Měl ji na sobě vůdce Keltů doprovázející princeznu do jeskyně
Kde můžou lidé sledovat tvou práci?
na fb

Jaké je tvé jméno?
Hanka Hančlová
Pod jakou značkou vystupuješ?
Hátina tkalcovna
Jak ses dostal/a k tkaní?
Obrovským štěstím a jen malou oklikou přes šátkovací komunitu. Přišlo to ke mně ve správný čas a okamžitě se mi tahle forma sebevyjádření zaryla pod kůži.
Co ti tkaní přináší?
Jiný pohled na své vlastní myšlenky.
Jaká byla zatím tvá největší tkací výzva?
Největší výzvou pro mě bylo ustát přechod na přírodní barvení, aniž bych musela měnit chtěnou podobu mých tkanin. V době, kdy jsem se zbavila vybavení pro syntetické barvení, jsem netušila, jak polovinu z těch věcí, co jsem chtěla dělat, udělám… a vlastně ani jestli to půjde. No a čistě tkalcovská výzva? Práce s křehkým materiálem, jednu takovou mám teď na stavu.
Kde můžou lidé sledovat tvou práci?
Na facebooku a instagramu mě najdete jako @hatinatkalcovna. Mimo sociální sítě mám i web www.hatinatkalcovna.cz, který je spíše takovou vizitkou, než zpravodajem, co u mě nového.

Jaké je tvé jméno?
Veronika Nová
Pod jakou značkou vystupuješ?
VZoom Weave
Jak ses dostal/a k tkaní?
Jsem všestranný tvořil a kutil. Odmala pořád něco vyrábím – cokoliv z čehokoliv. Pár let zpátky mě začaly fascinovat příze. Nejdřív háčkování a pletení, pak i to, jak samotné příze vznikají – předení. A odtud už byl ke tkaní jen krůček.
Co ti tkaní přináší?
Sebevyjádření a pořádek v hlavě. Konečně činnost, u které mi myšlenky neutíkají po deseti minutách.
Jaká byla zatím tvá největší tkací výzva?
Každá tkanina je pro mě výzvou. Pouštím se totiž pokaždé do nových technik, hledám vlastní cesty a posouvám je dál. Každý kousek je pro mě příležitost naučit se něco nového a překročit svoje stávající možnosti.
Kde můžou lidé sledovat tvou práci?
IG: @vzoom.weave, FB: VZoom Weave

Jaké je tvé jméno?
Markéta Tallerová
Jak ses dostal/a k tkaní?
Prvně jsem asi opravdový stav viděla na Desateru řemesel v Poniklé před dvaceti lety, kde ve staré chalupě stál v sednici a smělo se na něm tkát. Nádhera a okouzlení. A tak jsem ho doma taky chtěla mít… nemám, ale okouzlení touhle technikou zůstalo.
Co ti tkaní přináší?
Radost, radost, radost!
Jaká byla zatím tvá největší tkací výzva?
Určitě letošní soutěž.
Kde můžou lidé sledovat tvou práci?
Je to jen jeden z mých mnoha koníčků… tak se třeba potkáme na nějakém kurzu nebo setkání tkadlen.

Jaké je tvé jméno?
Kateřina Bujdošová
Jak ses dostal/a k tkaní?
Úplně náhodou, když jsem narazila na internetu na minikurz od Veroniky Gadulové a pak už to jelo samospádem 😀
Co ti tkaní přináší?
Radost, seberealizaci, meditaci, chvíle strávené jen sama se svými myšlenkami a ruce přitom tvoří.
Jaká byla zatím tvá největší tkací výzva?
Tato soutěž.
Kde můžou lidé sledovat tvou práci?
https://www.facebook.com/katerina.bujdosova/

Jaké je tvé jméno?
Dana Červencová
Jak ses dostal/a k tkaní?
Pečovala jsem o osobu blízkou, nemohla jsem se vzdálit z baráku a abych se nezbláznila, koupila jsem si rám na tkaní. Tak jsem začala, hlavně se mi to moc líbilo.
Co ti tkaní přináší?
Klid, pohodu, naučit se něčemu novému.
Jaká byla zatím tvá největší tkací výzva?
Soutěž ♥.
Kde můžou lidé sledovat tvou práci?
Facebook

Jaké je tvé jméno?
Magdaléna Bieliková
Jak ses dostal/a k tkaní?
Tkanie ma vždy fascinovalo a túžila som sa ho naučiť no dlho na to neboli možnosti. Nakoniec som objavila kurzy s Veronikou Gadulovou – a otvoril sa mi svet nekonečných možností. Nikdy som si nevedela predstaviť, že by som raz tkala také úžasné veci.
Co ti tkaní přináší?
Tkanie je pre mňa oddych, relax aj vášeň. Je to bezodná studnica možností, o ktorých som predtým ani netušila. Je to miesto, kde sa neustále učím – nielen rôznym technikám tkania, ale aj tvorivosti a predstavivosti. Najviac sa teším, keď zo stavu skladám nový kúsok, ktorý nesie svoju originalitu a kúsok môjho srdca.
Jaká byla zatím tvá největší tkací výzva?
Keďže tkám len necelý rok, výzvou je pre mňa každý nový projekt. Vždy s napätím čakám, aký bude výsledok a či naplní moje očakávania. 🙃Ešte mám pred sebou množstvo výziev – a už teraz sa teším, ako sa s nimi popasujem.
Kde můžou lidé sledovat tvou práci?
https://www.facebook.com/magdalena.n.novotna

Jaké je tvé jméno?
Iveta Šmejcová
Jak ses dostal/a k tkaní?
Během diplomatické cesty s manželem jsem procházela místní bazarové odkazy s vidinou, že si pořídím starou česačku vlny. Původně jsem totiž chtěla zpracovávat ovčí rouno, sama si ho barvit a pak si z něho háčkovat. Česačku jsem nenašla, ale narazila jsem na tkalcovský stav za velmi dobrou cenu. A tak jsem si koupila. Až pak mi došlo, co jsem to vlastně udělala. Naštěstí místní etnografické muzeum pořádalo několik kurzů zaměřených na stará řemesla a mezi nimi bylo i tkání. A tím začala jedna velká závislost!
Co ti tkaní přináší?
Nejvhodnějším slovem je naplněnost. Má v sobě vše – radost z tvoření, odpočinek a štěstí, že v sobě probudíte to pravé „já“. .
Jaká byla zatím tvá největší tkací výzva?
Tato soutěž
Kde můžou lidé sledovat tvou práci?
Na instagramu pod jménem „ivetasmejcova“.

Jaké je tvé jméno?
Michaela Gaja Dostálová
Pod jakou značkou vystupuješ?
Toli woven
Jak ses dostal/a k tkaní?
Od dětství mám ráda ruční práce všeho druhu. Nejdřív jsem začala vyšívat a postupně jsem se dostala přes pletení, háčkování, šití až ke tkaní a předení.
Co ti tkaní přináší?
Odpočinek od každodenní rutiny a starostí. Relax a meditaci. Radost z konečného výsledku a z radosti ostatních.
Jaká byla zatím tvá největší tkací výzva?
Každá 😃 Pořád zkouším nové techniky a způsoby tkaní.
Kde můžou lidé sledovat tvou práci?
Instagram michaela.gaja.dostalova nebo toli.woven

Jaké je tvé jméno?
Dana Homolková
Pod jakou značkou vystupuješ?
Dantha – tkaní pro radost
Jak ses dostal/a k tkaní?
Nosila jsem dítě v ručně tkaných šátcích. Dítě z šátků už uteklo, láska k nitím přetrvala.
Co ti tkaní přináší?
Radost
Jaká byla zatím tvá největší tkací výzva?
Tkaní pro mě není výzva. Pokud to jde dobře? Skvěle! Vím že tohle je dobrá cesta. Pokud se všechno kazí a moc se mi nedaří? Také skvěle! Poučím se ze svých chyb a příště to bude lepší nebo zjistím, že tahle cesta pro mě není ta správná.
Kde můžou lidé sledovat tvou práci?
FB: Dantha – tkaní pro radost

Jaké je tvé jméno?
Alena Soušková
Jak ses dostal/a k tkaní?
Díky šifrovaným vzkazům ze začasí – tušenému bouchání stavu v mnohé chalupě. Díky duším blízkým a spřízněným (❤️). Díky severským tradicím po-tkaným někde mezi lesy a jezery od Smålandu po Hälsingland. A dále díky rekvalifikaci a shovívavým a zkušeným srdcím a rukám na nekončící cestě.
Co ti tkaní přináší?
Pomáhá mi otevírat dveře, které byly dosud zamčené, či o kterých jsem netušila, že tam vůbec jsou. Dává mi možnost soustředit se a přitom/přesto se v práci zcela ztratit. Přináší klid i rozrušení, radost i introspekci. … Plus ten pocit, že na ruční výrobě textilu je něco hluboce v pořádku ;-).
Jaká byla zatím tvá největší tkací výzva?
Největší výzvou je vždy právě aktuální práce. Proměnit cokoli z nápadů a vizí v něco hmatatelného je vždy a vždy znovu výzva. Smířit se s rozdíly mezi očekáváním a skutečným výsledkem je vždy výzva. Nechat to plynout tak nejak samo od sebe, v radosti a bez tvůrčích bolestí je vždy výzva. Ale často prostě jenom tkám :-).
Kde můžou lidé sledovat tvou práci?
Hledám (se) a ohledávám (jaká tkadlena vlastně jsem). Zkoumám a zkouším (co lze a jak to lze). Jsem zcela na začátku a tvořím v ústraní.