Tkalcovská soutěž

(Varování: Tento pléd může u osob s OCD vyvolávat akutní neklid nebo tik v oku.)

ADHD není nemoc, není potřeba ho léčit. Je to jen jinak nastavené fungování mozku, které není potřeba měnit, ale využít. Neustálý myšlenkový proud tisíce roztříštěných nápadů střídající se s absolutním pohlcením jedinou činností s maximální možnou pozorností. Neexistuje před a po, existuje jen teď a neteď. Nesnažte se to pochopit, zkuste to vnímat.

Stovky chaotických nití spoutané pomyslným vnějším světem tkalcovského stavu jsou nyní přesnou replikou fungování ADHD mozku.

Technické parametry:

* Technika: Doubleweave blocks * Osnova: Mercerovaná bavlna (barvená metodou direct warp paint) * Útek 1: Konopí / Tencel * Útek 2: Morušové hedvábí * Šířka: 65 cm * Délka: 190 cm + krátké volné třásně

Výrobek: Opasek
Technika: Stužkové tkaní
Zakončení: Šití na stroji (třetí stranou)

Z čisté bavlny příze jsem vybrala, bílou a modrou jen, víc jsem nepotřebovala. Osnova tím světlá jest jak papíru list, z vytkaných nitek hned se dá číst. Útek šel na líc – porušil řád, by mohl schématu podobu dát. Nit nahoře, nit dole se tu v kresbě střídá, tak, jak to tkadlec na patronách vzorů vídá.

Stužkové či hřebenové tkaní je zajímavá technika, při níž vzor obvykle vzniká pouze navedením požadovaných barev do osnovy. Ta je tak hustá, že útková příze, jež ji provazuje, není na výsledné tkanině vůbec vidět.

Zde jsem toto pravidlo porušila a útek schválně vytahovala na povrch, stejně jako některé osnovní příze, které zůstávají při klasickém stužkovém tkaní skryté na rubu tkaniny.

Přestože se to na první pohled nezdá, má stužkové tkaní s tkaním plátna společný základ. Osnova je i zde rozdělena do dvou sad. Příze z nich se v osnově pravidelně střídají (horní a dolní)

a při provazování útkem neustále mění svou pozici mezi rubem a lícem. Kdyby tedy byly osnovní příze navedeny dále od sebe, byl by mezi nimi útek vidět úplně stejně, jako je tomu u plátnové vazby.

V tomto výrobku jsem proto plátno skryté uvnitř stužky jakoby zvětšila a vynesla na povrch, abych splnila téma letošního ročníku tkalcovské soutěže, kterým bylo právě „plátno“.

Výslednou stužku jsem zakončila přišitím kabátové spony na opasky a průvlečné spony, která umožňuje upravit obvod opasku, aby své nositelce pěkně seděl.

Místo, kde na podzim kvete vřes a celá krajina se zahalí do tisíce odstínů fialovorůžové. Místo, kde se i na podzim lesknou krásně zelené listy kapradí. 

Obloha je v jednu chvíli nádherně blankytně modrá a zároveň se mísí s kudrlinkami mraků a pomalu přináší kapky deště.

Krajina, kde se každý váš krok zaboří do mokrého mechu. Opodál vykukuje poklad ve formě vzácné rašeliny a hned vedle se leskne malé jezírko plné ledové vody. 

A veškeré vaše počínání je pečlivě sledováno menhiry, kteří tisíce let tiše stojí stále na stejném místě a mluví k vám svou neslyšitelnou řečí. Vítej, člověče, vítej u nás doma!

Rozměr: 90×50 cm

Letošním tématem je „Plátno“.  Plátno? Nůdá, řeklo by se. Omyl, velký omyl. Plátno nabízí mnoho možností, stačí mít jen fantazii. A já si hned řekla: to je přesně ono. Konečně mám příležitost vyzkoušet věc, která mi dlouho ležela v hlavě, ale pořád jsem ji odkládala „do napotom, výhledově,  do nazimy“, jak říkával předseda Mrázek z vesničky Třešňová ze seriálu Chalupáři. A to malování přímo na nataženou osnovu. Zrodil se tedy plán. Udělám plátno v plátně. V průběhu tkaní vytkám do bílého plátna barevnou nití listy, které pak ještě dobarvím přímo na stavu. Proč ne? Zkusit se má všechno. Připravila jsem si šablony javorových a bukových listů, sichrhajsky, barvy na vlnu, šťouchadla do uší, a natáhla jsem osnovu. V průběhu tkaní jsem podle šablon dotkávala jednotlivé listy, které jsem pak dobarvovala dodatečně. Práce to byla zdlouhavá, protože bylo třeba vždy počkat, až obarvená vlna uschne. Ale nakonec to vyšlo skoro přesně tak, jak jsem si představovala. Po utkání pak bylo třeba barvy zafixovat, celý šál vyprat, nanést další vrstvu barev, opět zafixovat a znovu vyprat. A podzimní paleta barev byla na světě.

Použitý materiál: vlna

Rozměry: 50×183 cm bez třásní

Tento šál je inšpirovaný obľúbeným literárnym dielom Pýcha a predsudok od Jane Austenovej. Pomyselne je rozdelený do troch častí, ktoré predstavujú jednotlivé etapy príbehu.

V prvej časti fialová farba znázorňuje Darcyho pýchu, zlatá jeho bohatstvo a spoločenské postavenie a sivá Elizabethine predsudky.

V druhej časti ružová vyjadruje Darcyho lásku k Elizabeth, zatiaľ čo fialová pripomína jeho pretrvávajúcu pýchu. Po ich vzájomnej výmene názorov dostáva Elizabeth od Darcyho list, ktorý jej pomáha prehodnotiť vlastné predstavy a postupne sa zbavuje svojich predsudkov. Jej postupné poznanie symbolizuje modrá farba.

V tretej časti Elizabeth spoznáva Darcyho pravú povahu a postupne sa doňho zamiluje. Ružová preto zostáva, biela vyjadruje čistotu ich citov a zelená symbolizuje ich nový spoločný začiatok.

Osnova šálu predstavuje dej príbehu. Vlákno s obsahom kašmíru symbolizuje Darcyho a bavlnené vlákno Elizabeth. Obe prechádzajú celou dĺžkou osnovy samostatne. 

Strapce vyrobené vždy z dvoch prameňov znázorňujú ich životné cesty, ktoré sa postupne spájajú. 

Útková niť krémovej farby pripomína stránky knihy, ktorá nesie celý príbeh a prepája všetky jeho časti.

Hned od začátku bylo jasné, že práce bude hlavně intimní zpovědí, osobním vyznáním.  Poctou technice, ve které se s geniální prostotou střídavě kříží osnovní a útkové nitě. Plátno je srdeční záležitost. 

26 plátnovou vazbou vytkaných panelů na kovové konstrukci Plátnovou technikou paličkované srdce Tkanice zhotovená na stužkovém stávku Materiály – len, cottolin, metalické nitě, kovová konstrukce Přibližné rozměry – 33x33x45 cm

Plátno, plátnová vazba…
… velice rozporuplné téma.
Plátnová vazba je vazba základní. Tkát na dva listy se jeví jako žert. Na cukr, na kafe. Jenže plátnová vazba neodpustí sebemenší chybu. Nemilosrdně křičí do světa sebemenší nepravidelností. Nejjednodušší a nejnáročnější zároveň.
Tkát jednobarevné plátno je bezbřehá nuda i trénink sebekázně. Vrací tkalci ztracený rytmus, člověk a stav se stává jedním organismem.
Tkát základní kanafas, tartan vyžaduje absolutní soustředění a hlubokou pokoru před staletími prověřenými vzory. Ach, jen se přiblížit umění předků!
Tkát plátno z mixu přízí i nepřízí rozdílné kvality i tloušťky je výzva a nekončící zábava nad vznikajícími strukturami. Stejně tak „nahodilé“ vzorování barvami.
Plátno je vzácný šperk i nevnímaná obyčejnost.
Plátno milované i nenáviděné. Plátno všude přítomné.
Má soutěžní práce je vlněné pončo. V plátnové vazbě, jak jinak. Mám tento střih i přes jeho pracnost a náročnost na přesnost při tkaní velmi ráda. Je praktický. Cíp zadního dílu chrání páteř až ke kostrči, chrání ramena. Rovné přední díly sahají do oblasti pasu a nepřekáží při pohybu. Pončo je součástí kolekce, kterou jsem vyvzorovala pro letošní adventní trh.
Technické údaje:
Dostava 20*20/dm2
Vlna síly sport – Exkluziv fy VLNAP a.s. a směsová příze Arya fy Himalaya.
Tkáno na RH stavu.

Osnova: Morušové hedvábí 

                Tussah hedvábí 

                (ručně barvená)

Útek: ručně předená alpaka (přírodní bílá + barvená)

Ručně předené no waste hedvábí ze sárí v zelené barvě 

Délka: 233 cm + 13 cm kroucené třásně 

Šířka: 48 cm

Mým záměrem bylo utkat jemnou až průsvitnou lehkou šálu v jednoduché plátnové vazbě, která bude protékat mezi prsty a jemně se lesknout na slunci.

Osnova se skládá ze dvou druhů hedvábí ve třech různých tloušťkách nití. Je barvena ručně dvěma odstíny zelené, doplněna modrošedou. 

Útek je z ručně předené jednonitky vlny z alpaky z místních zdrojů. Část je přírodní bílá a část obarvená na zeleno. Listy rostlin jsou utkané z ručně předeného no waste hedvábí ze sárí, které jsem koupila obarvené. Toto hedvábí není čistě zelené a při bližším pohledu můžeme spatřit odstíny červené, růžové, žluté nebo modré. Vše jsem osobně upředla.

Techniku vytkávání jsem doposud zkoušela jen jednou, tak to pro mě bylo nejednoduché dobrodružství, především u členité Monstery Deliciosy. Philodendron Melanochrysum uprostřed šály je dělaný technikou inlays, kdy se zároveň s tkaním přidává další hedvábná nit a tvoří se vzor listu. Poslední list Anthurium Silver Blush je tvořený kombinací obou předešlých technik plus z lícové strany je dovyšitý hedvábnou nití vzor listu. Šála je oboustranná.

V celé délce šály je viditelná struktura různorodých osnovních nití i nepravidelné tloušťky útkových nití. V některých místech útku jsou inlays, které doplňují strukturu. 

Na obou koncích šály jsou ozdobné leno lace a kroucené třásně. 

Když jsem na projektu začínala pracovat, tak jsem ještě nevěděla, jak moc z mého já a mého života bude nakonec obsahovat. Tahle šála vznikla na základě impulzivního výběru příze a chvilky hlubokého klidu a vděku za vše, co jsem dosud ve svém životě zažila. Ta spousta ztrát všeho možného – iluzí, odvahy, sebevědomí i sebe sama v tom nejhlubším místě, kam by nikdo nikdy neměl zasahovat zvenčí, a přesto se to občas stane. To všechno mě přivedlo sem. Na místo, kde můžu v klidu vydechnout, být, cítit a rozjímat.

Formát šály je pro mě metaforou právě komplikovanosti života a mých zážitků. Umí být těsná, kousat a škrtit. Pokud je to ale ta šála, kterou jsme si zvolili, tak je jemná, hladí, utěšuje a tvoří pro nás svět příjemnějším. Pomáhá nám ustát i zimu bez nemocí a chladu. A taková pro mě tahle šála je. Vybojovaná, vydupaná, zpracovaná, přináší klid, pochopení a útěchu. 

Sedí na větvích vysokého kaštanu a širokým okolím se rozléhá jejich křik. Když slétnou dolů, pohlížejí na sebe v zrcadlech a vábí na lesknoucí až uhrančivé oči samičky procházející kolem. Přijde léto, shodí všechna pera a čekají na své ctnosti opět do podzimu. Paví peří tkané plátnem na rh stavu v osnově z růže a hedvábí. Kolik bohatství je potřeba ke vznešenosti?

Délka 97 cm tkaná šíře 10 cm

Plátno… Co ve mně evokuje plátno… Přiznám se, že první, co mě napadlo, nebyla tkalcovská technika, ale malíř, který stojí před svým plátnem a pomalu bere štětec do ruky, začíná malovat. Jeden tah, druhý… Nabírá další barvu, přidává…

Miluju abstraktní obrazy Gerharda Richtera. Miluju barvy, jejich hloubku, jejich výšku. Miluju, když z obrazu vystupují tahy štětcem, miluju se obrazu dotknout.

Tak asi proto vznikl tenhle šál z přírodních přízí, které jsou posbírané od různých přadlen, barvířek a částečně i mnou předených na vřetánku. Vznikal jako bláznivý nápad při tkaní vyjádřit to, co cítím, když se řekne PLÁTNO.

Osnova: sněhurka

Útek: vlastnoručně barvená Aktiv SUPERFINE – 75% vlna, 25% polyamid

Ještě před třičtvrtě rokem, kdy jsem se poprvé blíže seznámila s tkaním, by mě při slově „plátno“ nenapadla tkanina. Jako asi většinu lidí by mě jako první napadlo malířské plátno. Tak jsem přistupovala i k soutěžnímu projektu. Podle mě je nejúžasnější malíř podzim. Zeleň léta postupně proměňuje odstíny žluté, oranžové, červené a hnědé. 

Můj ubrus má v útku vlastnoručně barvenou vlnu, která odkazuje právě na podzim, kdy se odstíny zelené začínají měnit. Ozdobný pruh vetkaných listů znázorňuje cestu posypanou popadaným listím. Je to jedna z mála technik, kterou jsem zatím vyzkoušela, a ohromně jsem si ji oblíbila. Krásně oživuje jednoduchou plochu plátna, aniž by ji zastínila.

Tato tkanina se zrodila z lásky k Irsku a irským tancům. Utkána je v plátnové vazbě na stavu s pevným listem, kde zkřížené oranžové a zelené linie vytvářejí motiv připomínající tartanové vzory jako součást keltského kulturního dědictví, zatímco bílá vystupuje v drobných hrbolcích rozprostřených po celé ploše jako sedmikrásky na louce.

Bílá je pořízená příze DROPS Muskat (mercerovaná bavlna), oranžová a zelená příze jsou Merinotops (Švédsko, 70 % ovčí vlna, 30 % tussah hedvábí), které jsem sama upředla. Všechny tři byly použity jak v osnově, tak v útku.
Rozměry: 140 × 51 cm.

Tkanina pro mě spojuje dva zdánlivě odlišné světy – rytmus a přesnost irského tance s klidem kvetoucí louky. Chtěla jsem, aby v ní bylo vidět obojí najednou: pohyb i klid, tanec i přírodu.

Sudička Moira přede nit osudu. Nit utká plátno života. Něco je dáno… pevné body a principy na tkanině. Zatímco jiná místa jsou volná. Někde se může vybočit, jet jinak, rozvolnit, zatočit. To je naše volba. To je naše svoboda.

Můžeme tvořit plátnovou vazbu krok za krokem, tak jak se má. Pěkně rovně, nit vedle niti, cestu vedle cesty. Pěkně přitloukat čisté rovné úhledné plátýnko.

Můžeme si ale i v rámci daných pravidel hrát. Odbočit, nepřitlouct, rozvolnit, pohrát si… žít si živě… běhat si po plátně, kam se nám zlíbí, užít si tu cestu.

To je naše volba. To je naše svoboda.

Rám tohoto plátna… tohoto obrazu je z naší staré stodoly, vyrobil ho určitě jeden z mých dědů. Na co byl, nikdo už netuší. Visel tam na hřebíku na roubené stěně desítky let.

Příze je vlna. Vlna vyrostla na našich ovcích u nás na louce. Předena mnou, jako jeden z mých prvních přadláckých počinů, je barvena přírodně mou rukou v rámci začátečnického hraní si s přírodními barvivy.

Osnova je červená jako krev, jako rodinná návaznost, běží po rámu po předcích… shora dolů z minulosti do budoucnosti. Natažena rovně úhledně v návaznosti a energetické úspornosti, tak jak to má příroda ráda.

Útek si hravě skáče. Útek je moje cesta. Tak jak si ji volím, tak jak si ji udělám.

Nejde vždy, tak jak chci, vůbec ne. Něco ovlivním, něco ne. 

Do cesty mi přichází události. Jaké? Různé. Ty neovlivním. Můžu volit jen, jaká bude moje reakce na to, co mi do cesty přijde. Jak to využiji nebo ne. Jakou výzvu přijmu, jakou odmítnu.

Se vším tím mi bylo dáno si hrát.

Požáry ze čtyř stran hoří léto Omamně kvetou akátové háje zelená duše vína doutná na vinicích krvácí vlčí máky v obilí

Přichází tma
a po stříbrném mostě kráčí luna
Svět je jak chleba vytažený z pece
a noc ujídá

…

Chválu plátnu jsem vyjádřila na ring sling šátku na nošení dětí. Snažila jsem se zachytit náladu horkého letního dne, kdy slunce pálí, vzduch se tetelí, dozrávají klasy a kvetou vlčí máky, tak jak o tom píše Jan Skácel a zpívá Hradišťan. Plátno je zde základem tkaniny, nositelem barvy, nálady a nakonec i dítěte.

Šátek je utkán technikou doubleweave, kdy se prolínají dvě vrstvy tkaniny a vytváří nepravidelnou zvlněnou šachovnici, ze které jdou mžitky před očima, tak jako při pohledu do rozpálené krajiny. Pokud na šátku zblízka uvidíte odlesky, zrak vás neklame, část osnovy obsahuje třpytky.

Hlavním výrazovým prostředkem pro mě byly barvy. Ručně jsem barvila každou vrstvu osnovy zvlášť i většinu útku. Přechodů jsem dosáhla postupným zvyšováním koncentrace barviva v osnově, střídáním barev útků a změnami ve vazbě v průběhu tkaní. Na vlčí máky jsem použila rudé inlays s trochou kepru. 

Délka/šířka: 224 cm + 10 cm třásně/ 65 cm

Osnova: 75% bavlna, 25% bavlna se třpytkami – ručně barveno

Útek: 90% bavlna, 10% aloe vera/tencel – většina ručně barveno, 2 odstíny žluté barvené výrobcem