Tkanina vzniká z nití, které se kříží v osnově a útku. Jaký materiál zvolíš, ovlivní nejen vzhled, ale i pevnost, pružnost, lesk, hřejivost a celkový dojem hotového výrobku. Není tedy jedno, jestli tkáš z bavlny, vlny nebo třeba viskózy.
V tomto článku najdeš obecné a základní rozšíření pro svou orientaci. O každém typu vlákna by se dal napsat samostatný článek a vypsat obecně vlastnosti jedné skupiny automaticky znamená velké zobecňování. Pro úvod do tématiky to ale může pomoci.
Základní dělení materiálů
Materiály pro tkaní můžeme rozdělit nejrůznějšími způsoby: podle původu vláken, struktury příze, složení příze, síly příze a dalších.
Příze podle původu vláken
1. Rostlinná vlákna
Získávají se z různých částí rostlin – z plodů, stonků nebo listů. A dělí se podle toho, zda příze vzniká z rostliny „napřímo“ a nebo chemickým procesem.
- Příze vznikající přímým zpracováním rostliny (u těch, kde zpracováváme stonek můžeme použít termín lýkové příze) můžou být například:
- Bavlna – měkká, savá, prodyšná, snadno se barví. Ideální pro tkaniny na oděvy, ubrusy nebo utěrky.
- Len – pevný, chladivý, lesklý, má přirozený rustikální vzhled. Po praní měkne, je odolný a má dlouhou životnost.
- Konopí – velmi pevné, odolné proti oděru, ekologické. Dříve běžné v domácím tkaní, dnes znovu objevované.
- Ramie – jemnější než len, s hedvábným leskem.
- Bambus, ananas, banán (z těch exotičtějších)
- Příze vnikající pomocí chemických procesů jsou například:
- acetát
- viskóza (ta může být nejrůznější – sojová, růžová, bambusová, lyocelová… záleží na složení)
Vlastnosti rostlinných vláken:
Savost, chladivost, u lýkových menší pružnost, vhodné pro letní a užitkové tkaniny.
U rostlinných vláken (jako třeba bambusová příze) se vlastnosti velice liší podle toho, zda je to příze lýkového typu (neboli zda vznikla česáním a spřádáním samotné rostliny) a nebo zda se jedná o viskózy (chemicky zpracovanou původní surovinu, která se nejprve rozpustí a až poté se z ní příze vytváří).
2. Živočišná vlákna
Získávají se ze srsti zvířat nebo z kokonů hmyzu.
Vlna (ovčí, alpaka, lama, merino …) – teplá, pružná, dobře drží tvar, má výborné izolační vlastnosti.
Mohér, kašmír, angora – také se jedná o vlnu, často se vypisují zvlášť jako zvácnější, jemné druhy vlny s typickým hebkým povrchem.
Hedvábí – z kokonů bource morušového, velmi jemné, lesklé, pevné. Používá se i v uměleckém tkaní.
👉 Vlastnosti živočišných vláken:
Teplo, pružnost, schopnost vázat vlhkost, příjemný dotek, náchylnost k plstnatění (toho se často v rámci textilních technik využívá).
3. Umělá a syntetická vlákna
Vznikají chemickou cestou nejčastěji z ropných produktů.
Syntetická vlákna – z umělých polymerů (např. polyester, polyamid, akryl). Jsou pevná, nenáročná na údržbu, ale méně prodyšná.
👉 Vlastnosti syntetických vláken:
Lehkost, pevnost, stálobarevnost, menší savost. Vhodná pro dekorativní nebo technické tkaniny.
Občas semezi umělá vlákna řadí i viskózy právě proto, že jsou sice vyráběné z přírodních zdrojů, ale průmyslovou / umělou cestou.
Příze podle struktury
Základní forma příze může být:
Jednonitka (jednovlákenná příze) – tvořená jediným stočeným vláknem. Má přirozený vzhled, je měkčí, ale méně pevná. Používá se často v útku pro dekorativní tkaniny nebo jemné plátno. Je velice vhodná pro obrazové háčkování, protože svou strukturou dává vyniknout vzorům na podkladu, nepřebíjí je.
Vícenitka (vícevlákenná příze) – vzniká spojením dvou a více jednonitek zákrutem. Je pevnější, rovnoměrnější, lépe se napíná do osnovy a lépe odolává opotřebení.
👉 Poznámka pro tkalce:
Obecně řečeno platí, že pro osnovu je vhodnější vícenitka s vyšším zákrutem (pevnější), pro útek často jednonitka nebo měkčí příze s nižším zákrutem a nebo stejná příze jako pro osnovu.
Příze podle délky a síly
Pro základní orientaci platí, že se můžeme podívat na poměr délky a váhy příze. Pro jednotlivé materiály s těmito stejnými čísly ale nemusíme vždy získat stejně silné vlákno a naprosto to nereflektuje strukturu dané příze. Existují proto i detailnější způsoby, jak přízi popsat.
Jemnost nebo délka příze se vyjadřuje pomocí čísla příze – tedy poměru délky k hmotnosti. Existuje několik systémů:
- Metrický systém (Nm) – udává, kolik metrů příze váží 1 gram (nebo 1000 m/1 g).
-
Např. Nm 20 znamená, že 20 m příze váží 1 g.
U vícenitek se označení násobí: Nm 20/2 → dvě jednonitky Nm 20, tedy vícenitka.
-
-
Anglický bavlnářský systém (Ne) – počet přaden po 840 yardech (768 m) v 1 libře (453 g).
-
Ne 30 = 30 × 768 m na 453 g.
-
-
Tex – udává hmotnost v gramech na 1000 metrů příze. – Čím vyšší číslo tex, tím hrubší (silnější) příze.
-
20 tex = 20 g / 1000 m (jemná příze), 100 tex = 100 g / 1000 m (hrubší příze). U vícenitek se značí podobně jako u Nm: např. 40 tex × 2 = dvě jednonitky po 40 tex
-
-
Denier (den) – používá se hlavně pro syntetická vlákna. Udává hmotnost (v g) 9000 m příze.
-
Čím nižší číslo, tím jemnější příze.
-
